Články

Psí herpes virus (HVC)

Kategorie: Zdraví Aktualizováno 18. 2. 2012 19:02 Zveřejněno 2. únor 2012
Napsal Karel Skoupý Zobrazeno: 7993

V loňském roce (2011) bylo v ČR odchováno nejvíce vrhů a logicky i nejvíce štěňat ČSV v historii chovu ČSV v Čechách a na Moravě. Také průměrný počet štěňat v jednom vrhu byl mírně nad dlouhodobým průměrem - celkem bylo do plemenné knihy zapsáno 333 štěňat v 52 vrzích. Při těchto počtech vrhů a štěňat se samozřejmě také v několika případech objevily některé nepříjemné věci – nezabřeznutí fen, vstřebání štěňat po půlce březosti, úmrtí štěňat v krátké době po porodu... Mezi chovateli tak opět přišly na přetřes otázky kolem psího herpes viru. Informovanost ohledně něho stále není příliš dobrá, proto si v následujících řádcích můžete přečíst několik základních věcí sepsaných na základě diskuzí s veterináři a textů zabývajících se touto problematikou.

Má se zato, že HVC je nakaženo cca 80 – 90% psí populace (stejně tak jako cca 90% lidské populace je nakaženo lidským typem herpes viru). Odrostlejší štěně nebo dospělého psa HVC významněji neohrožuje, ale plody během nitroděložního vývoje nebo čerstvě narozená štěňata bohužel zabíjí celkem spolehlivě. Podmínkou aby k tomu došlo ovšem je, že HVC musí být během březosti „aktivován“, „probuzen“ z jakéhosi klidového stavu, v němž se v organismu běžně nachází. K tomu může dojít v případě, že je pes vystaven nějaké zátěži – může jít jak o nadměrnou fyzickou zátěž, tak o jiné banální onemocnění které dočasně oslabí imunitu (třeba nachlazení), zátěží pro organismus je určitě i březost – nebo kombinaci těchto faktorů. Pokud fena v sobě nosí HVC, neznamená to automaticky, že by musela porodit mrtvá štěňata, nebo že by štěňata po porodu musela zemřít. Ve většině případů se nestane vůbec nic, protože HVC zůstane v „klidovém režimu“. Fena která má v sobě HVC klidně může odchovat třeba 2 vrhy, u dalšího se pak projeví problémy a další vrh bude zase bez problémů...

HVC je vzhledem k principu svého „hostování“ v organismu velmi těžko diagnostikovatelný (lépe řečeno je prakticky spolehlivě nezjistitelný), navíc má velice nespecifické příznaky – může se projevit např. kapáním z nosu, zánětem spojivek... tyto příznaky ale mohou mít a většinou mají spoustu jiných příčin, než HVC. Pokud v organismu jednou je, nelze se ho zbavit. Zůstane tam až do smrti. Není to ale žádná tragédie, a to (jak už bylo i výše uvedeno) z následujících důvodů:

  1. HVC je pravděpodobně nakaženo až 90% psí populace
  2. HVC neohrožuje na životě a zdraví dospělé psy s normálně fungujícím imunitním systémem
  3. fena nakažená HVC může mít štěňata, HVC se nemusí vůbec projevit
  4. štěňata lze v dnešní době účinně ochránit před potenciálním fatálním napadením HVC preventivním očkováním feny

V současné době je běžně dostupná vakcína Eurican Herpes. Očkování proti HVC nefunguje tak, jako jiná běžná očkování, např. proti vzteklině – tedy tak, že se očkovaný jedinec při styku s virem nenakazí. Očkovaný jedinec se nakazí úplně stejně jako neočkovaný. Význam očkování je v tom, že organismus po očkování vytvoří velké množství protilátek. Proto se očkují pouze feny, a to vždy ve dvou dávkách – první dávka se aplikuje během hárání nebo 7 – 10 dní po krytí (protilátky vytvořené po tomto očkování chrání plod během nitroděložního vývoje) a druhá dávka týden až dva před předpokládaným dnem porodu (protilátky z druhého očkování, které předá fena štěňatům, je pak chrání během porodu a v prvních kritických dnech života). Cena jedné dávky se v současné době pohybuje kolem 1000 Kč.

Vzhledem k uvedenému nemá cenu pátrat po tom, jestli je krycí pes nakažen HVC nebo ne – velice pravděpodobně totiž je, stejně tak jako je velice pravděpodobně nakažena i fena. Běžnými metodami (např. vyšetřením krve) nakažení HVC ani spolehlivě zjistit nebo vyvrátit nelze. To, že po některém psovi nikdy nebyl problém s odchovem štěňat, ještě neznamená že HVC není nakažen (pravděpodobně je...). Jediné co má cenu a je to na zvážení každého chovatele, je uvedené preventivní očkování feny při každé březosti. Někteří chovatelé se takovým zásahům, jakým je jakékoliv očkování během březosti, brání – je tedy na chovateli zvážit pro a proti a na základě tohoto uvážení se rozhodnout, zda svoji fenu nechá očkovat nebo nikoliv.

Z galerie